Rakousko bez uhlí i jádra – zázrak obnovitelné energetiky, nebo elegantní iluze? Večerní #rychlovlákno 1/15 Dneska jsem slíbil, že vám tu něco napíšu k Rakousku. Rakousko je zajímavá země. Mám ji rád, mám rád Alpy, mám rád Vídeň, je to něco jako Česko, jen tam mluví divným jazykem…země hor, kravek, Mozartových koulí… a zelené elektřiny. S 87 % elektřiny z OZE a zákazem uhlí i jádra bývá velebeno jako evropský vzor. Ale jak vypadá tenhle „zázrak“ při bližším pohledu? Co se skrývá za zeleným pozlátkem? A hlavně: Zvládlo by to Rakousko samo, bez dovozu od sousedů? Vezmeme si rakouskou energetiku pod lupu. A nebudeme se bát ani na jádro ukázat prstem.
Rakouská elektroenergetika stojí na vodě. Tedy obrazně i doslova. Více než 55 % elektřiny vyrábí vodní elektrárny, zbytek si dělí vítr, slunce, biomasa a plyn. Ale voda vysychá, vítr fouká nepravidelně a slunce nesvítí v noci. Co pak? Pak přichází exportéři – Německo, Česko,
V prosinci 2023 dovezlo Rakousko 728 GWh elektřiny – většinu z Německa a Česka. Pro srovnání: to je více než celá měsíční spotřeba města Vídeň. A právě zimní měsíce ukazují pravdu: Rakousko je sezonní ostrov zelené elektřiny, který potřebuje kabely jako šnorchl. V létě přebytky
Ačkoliv Rakousko nemá žádné jaderné elektrárny, spotřebovává jadernou elektřinu téměř denně. Referendum v roce 1978 zabránilo spuštění Zwentendorfu – první a poslední rakouské jaderky. Od té doby je jádro v politickém vyhnanství. Rakousko je aktivní odpůrce jádra v EU, ale z
Určitě si pamatujete na Rakouské výpady proti Temelínu a krabičky, co uměly zastavit ty špatné elektrony. Ale jak vypadá jejich mix doopravdy? Struktura výroby (2023): hydro 55,8 %, vítr 11,6 %, solár 5,3 %, biomasa 6,7 %, plyn 9,6 %, ostatní a dovoz zbytek. Rakousko tedy není
Výroba vs. spotřeba? V roce 2023 Rakousko vyrobilo 75,6 TWh elektřiny, ale spotřebovalo 78,2 TWh. Rozdíl? Dovoz. V sušších letech je deficit ještě větší. Bez dovozu by museli vypnout průmysl nebo sedět večer potmě. Rakousko tedy není plně soběstačné ani na papíře. A když odečteme
Cena pro domácnosti? Dotovaná. Státem. Prvních 2 900 kWh ročně platí Rakušan jen 0,10 €/kWh. Nadlimit – tržní cena. K tomu ale rostou síťové poplatky: paušál +57 %, variabilní složka +65 %. Takže kdo topí elektřinou, zaplatí i s dotací. Systém je férový, ale drahý. A ten rozdíl?
Průmysl? Ten má také úlevy. Velké podniky dostávají kompenzace za emisní povolenky a platí nižší síťové poplatky. Výrobci oceli, chemie, papíru – všichni žijí ve světě, kde „zelená“ často znamená „kompenzovaná“. Rakouský systém je tedy udržitelný… pokud vám nevadí, že jeho
A co zelené cíle? Rakousko si dalo za úkol mít do roku 2030 100 % elektřiny z OZE. Ale… to platí jen pro hrubou domácí výrobu. Nikoli spotřebu. A už vůbec ne pro primární energii. Takže: bude to krásně vypadat v brožurách. Ale z hlediska reálného provozu budou i nadále dovážet.
Výhody modelu? Jasná strategie, vysoký podíl domácí zelené výroby, dobrá infrastruktura, podpora veřejnosti. Nevýhody? Závislost na importu, vysoké veřejné výdaje, sezónní výkyvy a zranitelnost v krizích. Rakousko je příklad pro nás všechny – ale i varování: zelená energetika bez
Zvládlo by Rakousko fungovat zcela samostatně? Bez dovozu elektřiny, plynu, bez přeshraničních toků? Ne. Ne dnes, ne zítra, a s tímto postojem k jádru nejspíš ani pozítří. Rakouský model je silný, ale jen díky evropské síti, propojenosti a společnému trhu. Bez něj by byl
A co je teda závěr? Rakousko je inspirací. Ale i mementem. Ukazuje, co všechno zelená energetika dokáže – když má dost vody, kabelů a peněz. Ale také, jak málo stačí, aby se rovnováha zhroutila. Zázrak? Možná. Ale jako každý trik – i tenhle funguje jen, když se nedíváte
Pokud se vám to líbí, dejte lajk, rt nebo mi kupte kafe a nechte mi komentář https://t.co/0Lcm8fDqGP